Třináctého pátek, blázni mají svátek...

13. července 2012 v 17:01 | Loui |  Zpovědníček
... aneb Loui a uplynulý měsíc v kostce.

(Přeji všechno nejlepší všem bláznům světa, konstalace hvězd všech cvoků jasně říká, že třináctého pátek je pro nás velmi příznívý a šťastný den, plných hloupých náhod :D)

Tak teda kde bych měla začít?
Možná mým příltem zpět do UK. Bylo to vážně funny, když si na to vzpomenu. Na Ruzyni jsem musela vysolit 60 euro, za to, že jsem měla o tři cenťáky větší bágl a nevlezl se do požadované velikosti :D větší prdel ale byla, když jsem si ho pak v Londýně vyzvedávala, byl po celém obvodu rozrhlý a všichni mohli vidět obsah mého kufříku. A slečna z wizzairu, byla příjemná jako vřed na řiti + jako drzost jsem si musela zavolat mojim telefonem na wrap službu, aby mi mohli milostivě bágl zabalit do folie za mých sedm liber. Takže asi tak, plus Kelly mě nemohla vyzvednout z Mill Hillu, takže po cestě letadlem, busem a vlakem, jsem musela znovu chytnout bus a pak jít pěšourem až k našemu domu :D How funny.
Když jsem jsem konečně odemkla dveře, jediný kdo byl doma byl Simon (btw jen tak mimochodem čtěte Sajmon, moje mamka mu prvně říkala Simon a mě to děsně trhalo uši :D), úplný ganteleman, byl rozvalený před telvizí a vůbec ho netankovalo, že bych třeba potřebovala s kufrem pomoct, ale co už :D
V mém pokoji bylo nasviněno, protože se zbavovali pár pytlů co bylo v mém pokoji - good for me, mám více prostoru, ale zamést by je to taky nezabilo. Takže jsem si ani nesundávala boty (což obvykle dělám, ke mě do pokoje nikdo nesmí v botech) a velmi rychle si vybalila pár švestek. Jaké bylo překvapení, když děti přišli domů, první z dětí za mnou přiběhl až do pokoje nejstarší Casey, se kterým my vztahy skřípou už od začátku. Pak jsem seběhla dolů a šla se pomuchlovat se zbytkem rodiny :D Udělali mi radost, byli ze mě všichni nadšení (možná i pro to, že můj návrat znamena konečně tidy house :D)
A pak se to zase seběhlo do normálu.
Úklid. Děti. Úklid. Děti. Úklid - takhle bych mohla pokračovat do nekonečna. I když je fakt, že "pár" oživení v jinak nudném životě au-pair by se našlo. Jako třeba, to když rodiče jeli na víkend a děti měla hlídat babička. Muhaha.
Je to vtipná story, takže si přichystejte buráky a colu. Nebo radši colu ne, váš monitor by nemusel skončit dobře.
Jen pro informaci. Děti maji všechny grandparents - tzn. dva dědečky a dvě babičky. No myslíte si, že byli schopni se pořádně o svoje vnoučata pořádně postarat jenom ty dva dny. Houby.
V pátek odpoledne k nám přijela Kellynina maminka. Člověk by řekl, že když granma, přijede, tak si své nejmladší vnouče (Baskindovic rodiny, of course :D nejmaladší vnouče je Levi, ten má nearly jeden rok a je to miminko Kellyniny nejstarší sestry) bude chtít užít a taky uspat. Chmaaa, Dena byla fakt naivní. Brodeyho jsem uspávala já. Alespoň mi zvedlo náladu, že babičku nechtěl a výhradně se celou dobu věšel na mě :D
Babička u nás spala, ale kdo myslíte, že si musel vzít monitor do pokoje a vstávat se slepicemi (s dětmi)? No ano zase to byla Loui, kdo se o fagany o svém volnu musel postarat. Odpoledne jsem ale zdrhla ven a vrátila se až večer na babysitting. Ano měla jsem babysit :D Staříčci si šli na párty a já musel zas a opět večer hlídat :D A v neděli zase stávat k harantům :D takže asi tak :D Jediná útěcha bylo padesát liber navíc a Brodeyho neustálá pozornost. Protože když je v dohledu maminka tak jsem až ta druhá :D
Teď přemýšlím, co se událo dalšího :D
Jooo byla jsem pařit v pořádným klubu :D a vrátila se až v pět ráno :D Watford je totiž něco jako ostravská stodolní - samé kluby a hudba. Díky bohu, to nebyla taková, katastrofa jako na stodolní (no jo Ta magice bych křivila, ta je fakt dobrá :D). Nechtějte vědět, co jsem zase dokázala vypít. Někdy si vážně říkám, že jse neskutečné hovado. Díky bohu nejsem jediná, takovej prasečí rypák a Naďa byla taky jako dělo. Jak už říkám, domů jsme dorazily v pět a v osm nás probudil sladké ječáky mojich dětiček. Ani jedna z nás, ale v žádném případě nevstala a z postele jsme se vyhrabali kolem desáté. Takže Louina první pořádná pařba v Londýně proběhla. A začínám mít mindrák, ještě se za mnou neotočil pořádnej chlap a když už tak samí černoši. Nevnímejte mě špatně já černochy ráda, ale v takovém množství už mi to krapet leze na mozek.
Dneska máme big dinner, kdy je pozvaná Nadina rodina spolu s Naďou, takže to bude pořádná rýpačka. Jelikož dětí místo tří bude šest ve stejných věkových kategorii. To je jako bych ty naše smrady překopírovala a udělala z nich ještě větší monstra. Uffff.
No nic. Tohle byl můj měsíc v kostce, s nejdůležitějšími body...
Snad jsem vás trochu pobavila a ukázala okénko do života podřadné a umíněné au-pair.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Mandy Mandy | Web | 14. července 2012 v 16:14 | Reagovat

Páni, musím říct, že máš úžasný design, opět :) Jinak...ono vážně bylo v pátek třináctého? Se mi nic nestalo...:/ :D 60 euro? To se mi zdá dost...:/ je fajn, že jsou na tebe milí, alespoň zatím :D staříci si šli na párty :DD já se těším, až budeš vyprávet o té Big dinner :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama